Halo paní Blanko,
zdravím Vás zase jednou z daleké ciziny. Před pár dny jsem náhodou přišel na Internetu na pojednání o fotografech Pestrého Týdne -
http://itf.fpf.slu.cz/studenti/Pestry_tyden.pdf. Našel jsem to totiž,
když jsem hledal něco o mém dědovi Františku Mrskošovi, který byl jedním z prvních fotografických nadšenců v Praze před koncem předminulého století, činný ve Fotografickém obzoru, autor knih o chemii
ve fotografování. A tam v té studii jsem při listování zahlédl fotografii, zřejmě z Mejzlíkárny. Popis k této fotografii v tom pojednání nebyl, uvedeno je autor Karel Hájek 1940/30 (číslo Pestrého Týdne).Pár let nato, asi 1948 nebo 49,jsem dostal od pana Mejzlíka plavecké osvědčení, léta jsem ho měl pak na Ztracence na stěně. Tak rodiče moji a mých vrstevníků velmi dbali, abychom my kluci uměli brzo plavat. Byli pak klidnější, když jsme lítali bez dohledu kolem vody a pádlovali na malých maňasech. To byly takové lehké dřevěné skořepiny, původně na svážení raněných vojáků po sněhu a blátě, k dostání v Praze ve výprodeji po válce. Každý kluk od vody to na tátovi chtěl, tenkrát se ještě mohlo ve Vltavě koupat, aniž by jeden musel být otužilec.
Píšu vám proto, že jsem na začátku roku viděl u Vás obrázek ze zimní Mejzlíkárny, vedle toho povídání o mně. A koukal jsem jako rodilý Podolák, jestli některou tu holčičku v kožíšku neznám, byl jsem tam v
zimě také denně - na bruslení v Háfnu.
Zdraví Jan Mrskoš
