Stala se z toho móda. Každý slavný píše paměti, nebo alespoň kuchařku. V pondělí se křtily rovnou dvě. Tu první sepsala Zdena Studenková, krásná, velmi štíhlá dáma slovenského divadla. Druhou pravý opak, velmi neštíhlý a nehezký Václav Glazar, kterého známe především díky jeho přátelství s Helenou Růžičkovou a z Troškových komedií. Knížky se zřejmě budou kupovat, protože lidi jsou zvědaví, co si ti \"slavní\" vaří doma k obědu. Jakoby tím vyzradili přece jen něco intimního ze svého soukromí, i když je to nakonec jen rajčatová polívka nebo vepřové kotlety na zelenině.
Radost mi udělaly obě dcery. Ta starší tím, že tu mladší srdnatě dovezla v časných ranních hodinách na náměstí do Staré Boleslavi, kde nikdy předtím nebyla, a ta mladší tím, že právě tam vykonala zkoušky z autoškoly. Proč se odehrály v tomto prastarém městě, když sídlo autoškoly je v centru Prahy, by bylo na samostatnou povídku. Pro mě ale bylo nejvýznamnější zjištění, že jsou dcery již zcela dospělé a emancipované. Na rozdíl ode mě, která řídí auto jedině za trest...
