V předvečer svátku sv. Valentýna mě čekaly drobné radosti úplně jiného ražení.
V předvečer svátku sv. Valentýna mě čekaly drobné radosti úplně jiného ražení. Nejprve mi Juraj Szánto poslal článek, v němž hodnotí moji trilogii (on první takhle mé tři knížky nazval) Herecké romance-Herecké balady-Jak se dědí sláva?. Článek by měl vyjít ve 3. čísle měsíčníku Slovenské dotyky. Je psaný slovensky a klade důraz na to, že si čeští autoři mnohdy ani neuvědomují, že píšou i pro Slováky. Také mnoho osobností, které jsem zpovídala, má své kořeny na Slovensku anebo tam alespoň někdy působili. Druhá drobná radost? Návštěva antikvariátu v Růžové ulici, kam se přestěhoval legendární antikvariát z Dlážděné. Milý prodavač mi našel oba svazky Panoptik od Jiřího Marka, navíc jeden byl i s jeho věnováním jakémusi panu Ebrovi (nikoli knihkupci Vráťovi). Cena byla také vlídná. A do třetice? V kavárně Slavie jsem se sešla s kamarádkou, která mi donesla dárek. Když jsem s ní odcházela, dárek jsem tam zapomněla. Zjistila jsem to až doma, zavolala do kavárny a příjemný číšník mi řekl, že taštičku našli a mohu si ji zítra vyzvednout. Tak díky za ty dary, svatý Valentýne!
