Sochaře Olbrama Zoubka jsem měla možnost poprvé poznat v roce 1991, když opravoval po poškození pomník Jana Palacha na budově Filozofické fakulty v Praze.
Sochaře Olbrama Zoubka jsem měla možnost poprvé poznat v roce 1991, když opravoval po poškození pomník Jana Palacha na budově Filozofické fakulty v Praze. Pomáhala jsem tehdy Nadaci Jana Palacha /dnes již dávno neexistující/ a nad vandalismem, který přišel tak brzy po revoluci, jsem se zamýšlela. S Olbramem Zoubkem jsem poté dělala rozhovor do Večerníku Praha /dnes již dávno neexistujícího/ a pochopila jsem, jak moudrý je to muž /naštěstí stále ještě existující/. Moc mu přeji, že nyní může instalovat své sochy v průvodu proti proudu času, tedy od těch posledních, které vznikly letos, až po nejstarší z poloviny 50. let, v Jízdárně Pražského hradu. Zoubkova retrospektivní výstava bude zahájena 28. listopadu a potrvá do 2. března 2014.
Olbram Zoubek na dvoře svého ateliéru
