V Galerii Evy Jandejskové se díky Vráťovi Ebrovi scházejí a potkávají lidé, kteří se třeba už dávno neviděli, i když o sobě dobře ví.
V Galerii Evy Jandejskové se díky Vráťovi Ebrovi scházejí a potkávají lidé, kteří se třeba už dávno neviděli, i když o sobě dobře ví. Přihodilo se mi to právě včera. Přišla jsem se podívat na křest snad již 125. knihy svého dávného kolegy Honzy Bauera. Ta knížka se jmenuje Bílá místa našich dějin a v Honzově tvorbě rozhodně neznamená vrchol. Ale to, že dokázal tolik knih vydat, už by si zasloužilo přinejmenším zápis do Guinessovy knihy rekordů.Honza mě pěkně zaskočil, když mě v průběhu večera přizval na podium. Ještě víc mě ale zaskočilo to, co se stalo posléze. Vyprávěla jsem svoji oblíbenou historku o tom, jak jsem kdysi uvízla ve výtahu s filmovým milovníkem Svatoplukem Benešem, když jsme hledali ve sklepě jeho smoking, a tu se z publika ozval hlas. "A ten mu šil Truc." To víte, že jsem si pána po skončení pořadu odchytla - a možná z toho bude zajímavý článek o krejčím Trucovi, který šil pro prvorepublikové hvězdy Beneše, Marvana, Vlastu Buriana....Takže, milý Vráťo, díky!
Fotka Jardy Stehna dokládá, že v galerii bylo opravdu veselo (Jan Bauer je v zákrytu za hercem Čestmírem Řandou jr., který se chytá za hlavu, vpravo klidný básník Jiří Žáček, zcela vlevo Vráťa Ebr)
