Zásluhou Elišky Lénkové, která vede po leta obětavě pradlenku a čistírnu v Soukenické ulici, jsme se sešli my - zbytky domorodců Petrské čtvrti, pomalu proměněné na čistě hotelovou a kancelářskou enklávu - s pamětníkem starých časů Jaroslavem Šindelářem.
Zásluhou Elišky Lénkové, která vede po leta obětavě pradlenku a čistírnu v Soukenické ulici, jsme se my - zbytky domorodců Petrské čtvrti, pomalu proměněné na čistě hotelovou a kancelářskou enklávu - sešli s pamětníkem starých časů Jaroslavem Šindelářem (*1934). Vyprávěl nám mj. o tom, jak rušná byla Petrská ulice, kterou proudili lidé na Denisovo nádraží (jedno z nejkrásnějších nádraží v Evropě jsme zbourali v roce 1985 kvůli magistrále - dodnes je to místo neutěšené), jak moc hospod tahle čtvrť měla, jak se lidé vzájemně navštěvovali na pavlačích domů, které padly za oběť odporné stavbě Telecomu (dnes prázdné a čekající rovněž na zbourání). Kolik tu bylo řezníků včetně proslulého Karabce, nabízejícího koňské maso (jen o pár kroků dál byly stáje pro poštovní koně), Češi se tu odjakživa mísili se Židy a s Němci a děti si mohly hrát na dvorcích i na ulicích, protože auta téměř nejezdila....Byl to moc příjemný sousedský podvečer.
