Nacházíte se zde: Úvod Zápisník 2016 Film o Lídě Baarové - chvíli parodie, chvíli muzikál

Film o Lídě Baarové - chvíli parodie, chvíli muzikál

23. 1. 2016

Tak si také musím přihodit svou trošku do mlýna. Všichni mluví o filmu o Lídě Baarové, jakoby snad ani jiné téma neexistovalo. Konečně jsem se tedy na něj šla podívat.

 Film o Lídě Baarové - chvíli parodie, chvíli muzikál

Tak si také musím přihodit svou trošku do mlýna. Všichni mluví o filmu o Lídě Baarové, jakoby snad ani jiné téma neexistovalo. Konečně jsem se tedy na něj šla podívat. Četla jsem o Baarové snad všechny dostupné knížky (hlavně pak Standu Motla, který téma opravdu umí) a teď jsem četla zase všechny kritiky Renčova velkofilmu. S tím se vlastně už do kina špatně chodí, je to jako když stoupáte na horu s dvacetikilovým batohem. Co chci pochválit? Herce - některé - hlavně Táňu Pauhofovou (noblesní, úsporné výrazové prostředky), Gedeona Burkharda (je to prostě stále velký sympaťák), Martina Hubu (ten je snad ve všech rolích excelentní) a Zdenku Procházkovou, která by za roli zestárlé Baarové zasloužila cenu a rozhodně nemůže za to, jak hloupě režisér film zakončil. Kupodivu nejsem nijak nadšená ze Stašové, která působí i ve vážné poloze komicky, nelíbil se mi Křížův uměle strojený Hitler, byť se naučil prskat. Stašová možná za svůj projev až tolik nemůže, neboť hlavní zádrhel režie Filipa Renče je v tom, že jeho film se skládá z několika žánrů. Chvílemi se nad scénami člověk musel smát, tak parodicky působily: postelová scéna s Goebbelsem a ohněm (vadil mi i hlas Viktora Preisse), útěk Baarové oknem s Mádlem, škytající  Frohlich (proč proboha?). Slyšela jsem kritiku i na kostýmy, ale výtvarník Růžička odvedl profesionální práci. O velkofilmu se ale nedá vůbec mluvit, působí zcela opačně. Baarová projíždí autem a sleduje přes sklo scény, k nimž musí běžet vysvětlující titulky - tenhle postup se několikrát opakuje - je jak z laciného televizního seriálu, kdy se na pozadí promítá krajina a protagonista sedí v nehybném voze -  podobně i řada dalších, které zase svou povrchností a hudebním podbarvením připomínají muzikál. V kině se často někdo smál, žádné strhující drama se nekonalo, žádné mrazení v zádech z antické tragédie, kterou ve skutečnosti příběh Baarové a její rodiny byl, nenastalo. Na závěr se už jen ptám: proboha, na tohle trvaly přípravy 14 let? Škoda, že si Baarovou už nemohl natočit Otakar Vávra...

Zpět na přehled

Nahoru