Držím v ruce obsáhlou a poctivou knihu Jaroslava Čvančary, která nese stručný název Anthropoid. V poslední době jsme měli možnost vidět zahraniční stejnojmenný film, slovo Anthropoid se možná i díky němu zase více skloňovalo.
Držím v ruce obsáhlou a poctivou knihu Jaroslava Čvančary, která nese stručný název Anthropoid. V poslední době jsme měli možnost vidět zahraniční stejnojmenný film, slovo Anthropoid se možná i díky němu zase více skloňovalo. Čvančarovo dílo se však s nepovedeným filmovým thrillerem nedá srovnávat. Vše, co chybělo filmu, najdete v této knize. Je psána Čechem a pro Čechy, "voní" z ní vlastenectví a hrdost na statečné členy našeho národa. Teď nemám na mysli jen hlavní hrdiny operace Anthropoid, jejímž cílem byla fyzická likvidace Heydricha, tedy Gabčíka, Kubiše, Valčíka, Opálku, ale mnoho dalších jedinců, kteří jim jakýmkoli způsobem pomáhali a většinou to stejně jako oni odnesli životem. Čvančara nashromáždil neuvěřitelné množství podkladů, fotografií, plakátů a informací a poskládal je tak, aby i neznalý čtenář pochopil souslednost událostí i souvztažnost mezi tou spoustou jmen.
Vybrala jsem za všechna alespoň jedno: MUDr. Miladu Frantovou-Reimovou, kterou autor uvádí na straně 299 své knihy. Před lety se mi dostala do rukou fotografie, kterou přikládám. Je na ní vysoký muž MUDr. Jiří Franta, oční lékař a přední činitel odbojové organizace Petiční výbor Věrni zůstaneme, se svou ženou Miladou a její sestrou Boženkou. Ta jediná z trojice přežila. Milada byla usmrcena v Mauthausenu za to, že ošetřila poraněné oko Kubišovi. Gestapáci bohužel u něj v kapse našli recept na lék s jejím razítkem... Boženka se těsně po válce ujala holčičky Dany, která po narození přišla o oba rodiče v důsledku divokého účtování s Němci v pohraničí. I to vypovídá o obrovské morální úrovni rodiny Frantových, kde rozlišovali mezi Němcem dobrým a zlým. Dana Reimová si fotku odvezla v roce 1968 do exilu a dodnes ji pečlivě uchovává...
Knihu Jaroslava Čvančary vydalo Centrum české historie, o.p.s.
