Nezapomenu, jak moc otrávený byl Luděk Munzar, když se počátkem 90. let rozhodl k odchodu z Národního divadla. O herectví tehdy nechtěl ani slyšet!
Nezapomenu, jak moc otrávený byl Luděk Munzar, když se počátkem 90. let rozhodl k odchodu z Národního divadla. O herectví tehdy nechtěl ani slyšet! Neměla jsme bohužel nikdy tu možnost s ním o tom jako novinářka mluvit, i když jsem hodně chtěla. Musela jsem si vystačit s jeho dcerou Bárou, která diplomaticky tlumočila názory svého legendárního otce. Pak uplynula leta. A já si všimla, že Luděk Munzar našel přístav, kde je mu opravdu dobře. Tedy, teď nemyslím letiště, ale Český rozhlas dvojku. Tady mohl znovu začít předvádět svou kultivovanou mluvu, svůj cit pro slova, tady našel výborného spoluhráče v básníkovi Františku Novotném a já začala s nadšením naslouchat jejich pořadu Okouzleni slovem.
Přiznám se, že Munzarův zápal pro létání mi není zdaleka tak vlastní jako to okouzlení slovem, ale od dětství mám kamaráda, který létáním byl a je posedlý a ač je dnes pilotem z povolání, stejně ta letadýlka stále miluje tou klukovskou láskou, s kterou je kdysi dával dohromady jako modýlky. A tak Munzarova audiokniha "...když jsem to slíbil!" nakonec musela rovněž skončit v mém přehrávači. Nelze snad vyprávět s větší láskou a rozechvěním o zážitcích na větroních, na nichž kdysi herec s létáním začínal. Všechno kolem létání jakoby přehlušilo to, čím byl pro většinu národa Munzar především - herectví. Ale tady, v okamžiku, kdy si Munzar mohl namluvit sám knihu, kterou před dvaceti lety napsal, se to všechno nějak zázračně prolnulo. A radost z toho má stejnou on sám jako jeho posluchači.
5 hodin a 7 minut čte Luděk Munzar svou knihu "...když jsem to slíbil"
vydal Radioservis 2018
