V nakladatelství Academia právě vyšla knížka Mezi pionýrským šátkem a mopedem autorů Jiřího Knapíka, Martina France a kolektivu. Docela jinak ji bude číst dnešní třicátník, který časy nezažil, a jinak pamětník jako jsem já. I když jde o práci, psanou historiky, je poměrně čtivá. Obsahuje i výpovědi pamětníků, těch bych ale uvítala víc a líbily by se mi rozprostřené do všech kapitol. Chápu ale, že sběr orálních informací je obtížný, neboť sama se mu věnuji pro své články již mnoho let. K drobným výtkám bych ještě přidala, že mi u školního stravování chyběla podrobnější historie tohoto fenoménu, neboť znám i tvůrce koncepce školních jídelen /respektive slyšela sem o něm vyprávět od jeho příbuzných/. Témata jsou ale vynikající - tvůrci se zabývali školstvím i mimoškolními aktivitami, letními zotavovnami i tábory, televizním a rozhlasovým vysíláním pro děti, odíváním, poměry v rodinách i v náhradní rodinné péči, kriminalitou i romskými dětmi a samozřejmě nechyběly ani pionýrské šátky... Výběr je pro mě inspirativní a věřím, že se ke knížce, která má přes 700 stran, budu vracet.
