Je mi moc líto, že zemřela Jitka Stivínová, krásná bytost, která opečovávala zahradu v Černolicích a žila v souladu s přírodou, s každou květinou, která jí tam rostla a přivítala s otevřeným srdcem každého kolemjdoucího.
Je mi moc líto, že zemřela Jitka Stivínová, krásná bytost, která opečovávala zahradu v Černolicích a žila v souladu s přírodou, s každou květinou, která jí tam rostla a přivítala s otevřeným srdcem každého kolemjdoucího.
Milá Jitko, děkuju, že jsem vás mohla poznat a několikrát zpovídat, já, která nerozeznám dub od buku jsem fascinovaně naslouchala vašemu povídání o rostlinách, o stromech, o lidech, působila jste vždy vesele, ale vím, že jste si v sobě nesla i hluboký smutek... u vás jsem se cítila tak opravdově a obyčejně jako kdysi u své babičky za pecí na Šumavě... Nikdy nezapomenu!
