Včera mi přišla esemeska: "Tak jsem tady. Běžel jsem 87 roků a dnes jsem dorazil. Co dál? Nikdo neví, žádný neví, jenom Bůh ví a ten prý není. Standa Fišer."
Nějak jsem si v záplavě mnoha rodinných starostí neuvědomila, že můj oblíbený herec zrovna slaví narozeniny. Statečně, v tichu a klidu domova, kde se o něj věrně stará jeho Tonička. Gratuluju mu tedy se zpožděním a přikládám pár fotek. Na té barevné od Jardy Jiřičky si se Standou připíjím v roce 2006 na setkání - to bylo ještě v jeho původním bytě na nábřeží a k vydání se chystala prnví knížka o radovi Vacátkovi a hříšných lidech. Standa Fišer pak byl samozřejmě jedním z jejích kmotrů. I když se jeho zdravotní stav od té doby zhošil, humor ho neopouští. To je patrné i z jeho esemesky. Přeji mu, ať se ho drží i nadále, je to ostatně kromě Toničky jeho hlavní opora. A připomínám mu, že měl štěstí - točil a hrál s krásnými ženami - Janou Brejchovou, Olgou Schoberovou, Janou Drbohlavovou... Má nač vzpomínat a to je přece taky fajn!
