Téměř 600 stran věnoval tým autorů fenoménu dobrodružně kriminálního filmu Král Šumavy z roku 1959.
Král Šumavy komunistický thriller - tak zní název publikace Petra Kopala a kol., který v edici České kino vydalo nakladatelství Academia. Z mého pohledu jsou v knize nejzajímavější dobové texty a vzpomínky, které přibližují atmosféru, v níž film vznikal. V roce 2012 se po stopách Krále Šumavy, totiž převaděče Josefa Hasila, vydal David Jan Žák v knize Návrat Krále Šumavy. Sám Žák pochází z Prachatic a k tématice tedy má doslova blízko. Autoři citují z Žákových poznatků: "Dospělí mi vyprávěli o tom, jak krále Šumavy viděli poprvé během vániočncíh svátků v prosinci 1959. Byl to takový drobný dárek všem Šumavákům pod stromeček. Vzpomínali, jak byla kina narvaná k prasknutí, na lístky se stály fronty a oni nešli jendou dvakrát, ale pokaždé, když ten film běžel. Dívali se na něj pořád dokola a nemohli se vynadívat, i když věděli své...Bylo to však silnější než oni....A když běžel film v televizi, všeho nechali, chlapi nešli ani hrát karty do hospod, zůstali pěkně doma u svých žen, aby se společně mrkli na chlapskej biják. Propaganda jim už přestala vadit, tu vypouštěli. Atmosféra je dostávala i po letech a našli se tací, co film zhlédli i stokrát. Znovu a znovu se nemohli dočkat akčních scén, protože ty byly pořád nedostatkovým zbožím..." Krále Šumavy vidělo v kinech přes 4 miliony diváků. Měl být tehdy promítán na festivalu v San Franciscu, ale nakonec tam byl z neznámých důvodů poslán Brynychův snímek Pět z milonu. Autoři se zamýšlejí nad fenoménem filmových hvězd - ačkoli se vědomě pěstoval jen první republiky a protektorátu, Jiří Vala a Jiřina Švorcová se jimi koncem 50. let stali jaksi spontánně. Přitom se o jejich soukromých životech prakticky nepsalo, ani o tom, že oni sami k sobě měli v té době víc než blízko, na to si čtenáři museli počkat až po roce 1989... V knize jsou představeni autoři předlohy - Rudolf Kalčík - i skladatel hudby - Miloš Vacek, samozřejmě je zmiňován režisér Karel Kachyňa a jeho skvělý kameraman Josef Illík. Jeho mistrovské záběry korunovaly dílo a bez ohledu na propagandistické podtexty se na tento film můžeme dívat s napětím dodnes.
