Od chvíle, kdy jsem se začala zajímat o osudy mnohdy neprávem pozapomenutých manekýn z éry 50. až 80. let, už uplynulo pár let.
Stále jich ale nemám nasbíráno nijak moc. Není to totiž zrovna snadné. Dostávám se k jejich příběhům nejrůznějšími oklikami a jen vzácně se podaří takový úlovek jako je Mariza Kadeřábková. Článek o ní najdete ve Vlastě č. 12, která je právě v prodeji. Mariza dodnes žije světem módy, je mimořádně ctižádostivá a důkladná, její krása není prvoplánová, spíš zajímavá. Na fotografiích vypadá vždycky báječně, i dnes. Decentně mi poodhalila své soukromí, chovala se ale přitom jako pravá dáma, žádné drby od ní neuslyšíte.
Právě jsem ve stadiu sběru osudů další manekýnky, jejíž nejslavnější éra patřila do 50. a první poloviny 60. let - Nany Pitašové. Tolikrát jsem vytáčela její telefonní číslo, netušíc, že se přestěhovala z letenského bytu na za svou láskou z mládí na zámeček a pak těžce onemocněla a zemřela. Dnes mi nezbývá, než se ptát jejích dcer... Nany se velmi líbila Honzovi Třískovi, který s ní v roce 1961 natáčel detektivku Kde alibi nestačí.V tom roce jsem se právě narodila a ta detektivka se režiséru Vladimíru Čechovi moc povedla.
