Nacházíte se zde: Úvod Zápisník 2019 Na Malvazinkách je krásně

Na Malvazinkách je krásně

Když jsme včera dopoledne přišli na hřbitov na Malvazinkách, chmurné mraky se na chvíli roztrhaly a vysvitlo slunce...
Na Malvazinkách je krásně

Na Malvazinkách je krásně, řekl mi kdysi, když měl před sebou už jen asi půl roku života, Josef Vinklář. A měl pravdu. Zatímco třeba Vinohradský hřbitov působí smutně a zanedbaně, Malvazinky mají mnohem vlídnější atmosféru. Těžko říct, čím to úplně je, ale včera jsem tu měla drobný zážitek, který jakoby to dokresloval. Uprostřed hlavní cesty stálo srocení výrazně starších pánů, povídali si trochu hlasitěji a padala i některá známá jména. Tak jsem se s nimi dala do řeči a pánové mi přiznali, že každý rok na Boží hod vánoční mají na hřbitově sraz a jdou navštívit své zemřelé kamarády. Teď jsou rádi, že do jejich dobré společnosti přibyl i Karel Gott, který jméno Malvazinek ještě povznese. Ti pánové byli bývalí sportovci a také ředitelé nějakých podniků. Musela jsem se jít poklonit jak k Mistru Gottovi, tak k vládnímu radovi Vaňáskovi /Vacátkovi/. Tento hrob kdysi objevili lidé z Národní protidrogové centrály a já jsem se posléze k jejich aktivitám připojila a začala zpovídat Vaňáskovy potomky, až vznikly dvě knížky, ale to už je dnes známá historie... Vaňáskův hrob býval zpustlý, polorozpadlý a nikdo k němu nechodil. To se ale za posledních 13 let výrazně změnilo, jak dokazuje i snímek ze včerejška. Jméno Josefa Vaňáska vstoupilo do širokého povědomí a k hrobu chodí příznivci poctivých prvorepublikových detektivů. Na Malvazinkách jsou uloženy samozřejmě i ostatky mnoha dalších osobností včetně Gottova přítele Rudolfa Rokla nebo objevitele krevních skupin dr. Jánského, herečky Antonie Nedošinské či Ference Futuristy...


Zpět na přehled

Fotogalerie

Nahoru