Tady je jako elegantní dáma v krásném kloboučku /ostatně klobouky nosila až do konce svého života/ s mým budoucím tatínkem - nevím, kolik mu je na snímku, snad čtyři, pět let - takže by to mohl být rok 1926. Berta Boučková, provdaná Štenclová, je už v té době žena v domácnosti, její muž působí jako dobře postavený úředník na Zemském úřadě v Praze /s perspektivou povýšení/ a nepřeje si, aby jeho žena pracovala. Berta ovšem stále něco podniká a její obchodování a společenské styky s malíři a dalšími umělci jí chybí. Nebo ještě snad nějaké udržovala? Přátelila se s Alicí Masarykovou, údajně si i psaly dopisy, žádná písemnost po babičce se ovšem nezachovala...Dědeček po její smrti všechno spálil.
Na facebooku mi lidé začali okamžitě psát, že u mě vidí velkou podobu s Bertičkou. Doteď jsem si myslela, že jsem spíš po druhé babičce z Prácheňska, ale možná se o mne ty dvě ženy /každá z tak docela jiného světa/ nějak podělily...
