Holá fakta shromáždil Tomáš Arndt, zato velmi erudovaným způsobem - jistě proto, že autor sám pracuje jako lékárník. Historií farmacie se zabýval v postgraduálním studiu na Framcaeutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Do publikace, čítající více než 450 stran, zahrnul hned několik témat: antisemitismus za druhé republiky, postavení židů v protektorátu, arizaci židovských lékáren, osudy židovských lékarníků, lékárníků v Terezíně, jejich postavení na Slovensku a Podkarpatské Rusi atd. Nezapomněl ani na otce režiséra Juraje Herze, o němž mi kdysi pan režisér vyprávěl a hlavně podrobně osudy zpracoval ve své Autopsii (pitvě režiséra) v roce 2015. Rodina lékárníka Herze se ukrývala ve vesnici Eisdorf, obydnelé německými starousedlíky, sedláky. Zde byli v bezpečí, ale bohužel dostali falešnou zprávu, že se mohou vrátit domů do Kežmarku. Herzovi poslechli, vrátili se a v Kežmarku je zatkli členové Hlinkovy gardy. Po válce se Herzovi vydali do Eisdorfu, aby místním poděkovali, venisce už ale neexistovala a místní obyvatelé byli odsunuti. Tento zážitek inspiroval Juraje Herze na sklonku jeho života k natočení filmu Habermannův mlýn.
KnihuTomáše Arndta Lékárny s Davidovou hvězdou v čase šoa vydala Academia.
