Dnes mi v magazínu Víkend deníku Právo vyšel článek o prvním českém uheráku, který se zrodil před 140 lety v Hradešicích. To téma ke mně přicházelo postupně. Jako dítě jsem slýchávala, že se v Hradešicích narodila moje babička a že to bylo v tak chudé doškové chaloupce, že už ji dávno zbořili. Smutné okolnosti z dětství raději nikdy nevyprávěla, a tak jsme do té obce ani nikdy nezajeli se podívat. Až před časem, člověk přece jen hledá kořeny... Místo babiččiny chaloupky jsem však našla rodinu, jejíž příběh je odrazem všeho, co se v téhle zemi za posledních více než sto let odehrávalo. To, že zrovna jeden venkovský kluk vyrazil do Vídně a nadchl se pro uherský salám, je vlastně zástupné. Je to příběh o obrovském zaujetí, dřině, píli, ale také závisti a pomstě. Moje babička jistě tu rodinu znala, ale na uherský salám nikdy neměla peníze. Však se také vozil do velkých hotelů a lázeňských center. A ještě jeden nadějný dovětek to má: jeden z potomků "uherákové dynastie" se nyní rozhodl vrátit profesi řezníků a uzenářů prestiž. Mj. si založil blog salamista.cz
