Na začátku byla zmínka Vyšehradského jezdce o knížce Zdatní chlapci, který ji doporučoval všem milovníkům Vyšehradu. Sehnala jsem si ji v antikvariátu, je skutečně krásná, já se u ní dojala doslova k slzám. Samozřejmě hlavně proto, že o nějakých 40 let později jsem se v těch končinách sama narodila. Autoři Prošek a Vopravil v ní líčí dětství kluků z Podvyšehradí ve 20. letech minulého století. Jejich drobná dobrodružství se odehrávají ve scenériích Vratislavovy ulice a hlavně na tzv. Bačkoře a v dalších zákoutích Vyšehradu, kde se konaly jejich tajné schůzky i bitky s kluky z nepřátelských území. No a pak už nezbývalo, než najít informace o obou autorech a kamarádech. Vopravil byl významný člen Vltavanu (na snímku ze 70. let zcela vpravo ve vltavanském kroji mj. s malířem Karlem Svolinským) a o panu Proškovi mi vyprávěl přímo jeho syn, známý podolský antikvář Václav Prošek. Některé ze Zdatných chlapců dokonce viděl na vlastní oči. Článek si můžete přečíst v pátečním magazínu Víkend deníku Právo.
